seriál Spolupracovníci CK Špuntík
Martin Blatný
Vystudovaný šílenec přes počítače. Nejen, že se vzorně stará o internetové stránky, ale pomáhá bezvadně a neúnavně i při programech na rodinných pobytech a na starost má také dny deskových her, protože jakožto člen herního klubu je z nás tím nejpovolanějším.
Záliby: samozřejmě počítače a deskové hry, ale také volejbal.
Martinovy odpovědi na dotazník:
Ahoj Martine, můžeš nám úvodem prozradit něco o sobě? Věk, bydliště, vzdělání, zaměstnání, rodinný stav, míry a váhy atd.
S Luckou slavíme v dubnu narozeniny, ale jsem o malinko starší (o 14 let). Bydlím v Brně se svou hodnou manželkou Jitkou a dvěma (občas ne až tak hodnými) kluky. Vystudoval jsem matematiku v Praze, ale živí mne počítače a programování. Měřím o 1 cm více než Jitka (i když ta to nechce přiznat) a vážím pořád ještě méně než zbytek rodiny dohromady 
(a těší mě, že tomu tak bude i nadále, protože kluci stále rostou…)
Jak dlouho už jezdíš s CK Špuntík? Jak ses ke spolupráci s CK Špuntík dostal?
Na Špuntíka jsme narazili čistě náhodou. V roce 2002 jsme sháněli nějaké lyžování v Orlických horách – nedaleko odtud bydlí Jitčini rodiče a plánovali jsme, že tam budeme přes jarní prázdniny každý den jezdit lyžovat. A protože jsme chtěli, aby se Tom naučil lyžovat, hledali jsme i lyžařskou školičku. A při hledání na Internetu jsme našli odkaz na stránky CK Špuntík.
Pobyt v Šerlišském mlýně se nám opravdu líbil (můžete si to přečíst zde) a od té doby jezdíme se Špuntíkem prakticky pravidelně.
Jako instruktor jsem poprvé fungoval loni na zimních rodinkách.
Na jaké akce jezdíš? Které akce máš v oblibě a proč?
Kromě zimních a letních rodinek jezdím ještě na Víkendy bez bab, jako klient pak do sklípku, na kola atd. Zatím nám nějak nevychází voda, ale snad to někdy vyjde… A samozřejmě se účastním Dnů deskových her.
Jaké jsou podle Tebe největší klady pobytů s CK Špuntík? Co se Ti na akcích nejvíce líbí? Na co se obzvlášť těšíš?
Jako klient musím ocenit perfektně připravený program, takže děti i dospělí se ani chvilku nenudí. Zároveň vím, že se na akcích CK Špuntík vždy sejde výborná parta lidí, takže se každý rok těším na setkání se známými a kamarády.
Nejvíc se těším na večerní program pro dospělé – nějací spoluhráči na Bang se vždycky najdou…
Kteří ze spolupracovníků CK Špuntík jsou Ti nejbližší a proč?
Pokud pominu Jitku (která se pomalu taky mezi instruktory zapojuje), tak především Dáša s Jirkou. Ani nevím proč, možná kvůli tomu, že je s nima stále legrace. Jsem hrozně rád, že můžu Dášu a Jirku počítat mezi své kamarády. Jinak se ale těším na setkání se všemi, které jsem na pobytech s CK Špuntík poznal.
Jak ses dostal k deskovým hrám? Kolik jich máš doma? Co je vůbec na deskových hrách tak zajímavého?
Protože jsem člověk od přírody hravý a soutěživý, odjakživa jsem měl rád všechny možné hry. Když se k nám před pár lety začaly dovážet moderní deskové hry (Osadníci z Katanu, Carcassonne atd.), vyzkoušeli jsme v rodinném kruhu Osadníky. Hra nás tak chytla, že jsme rozšířili záběr i na Carcassonne a později další hry.
Kromě toho jsem začal chodit do herního klubu, kde se vždy najde dostatek spoluháčů, je zde možnost hry si vyzkoušet a dokonce i půjčit domů. Díky tomu jsem poznal spoustu dalších výborných her a některé jsem si pak i pořídil. V současné době mám asi 20 her, každý rok přibývá jedna nebo dvě další.
Velké kouzlo deskových her spočívá v tom, že se lidi baví společně. Důležitý je taky přiměřený prvek náhody – nejsou to ani šachy, kde vyhrává ten lepší, ani Člověče nezlob se, případně Dostihy a sázky, kde zase rozhoduje pouze kostka. V moderních deskových hrách sice většinou vyhrává ten lepší, občas však může vyhrát i někdo jiný, takže se tyto hry mohou hrát i s dětmi nebo s našimi něžnějšími polovičkami…
Pěkně zpracované povídání o deskových hrách najdete třeba tady.
Instruktoři CK Špuntík se často převlékají za zvířata, pohádkové bytosti a jiná zjevení. Který převlek (resp. kterou roli) máš nejraději? A je nějaká, kterou nesnášíš?
Já jsem zatím moc převleků neabsolvoval, takže si myslím, že je předčasné hodnotit. Moc se mi líbil král na dětském karnevalu, protože jsem jen seděl a nemusel jsem skoro nic říkat. Pěkně jsem si odpočinul a dokonce se i trošku prospal…
Zbývá Ti čas na zájmy, záliby, koníčky? Které?
Snažím se, abych si na ně našel čas. Kromě počítačů a deskových her je to sport (především míčové hry), sci-fi literatura a dobrá hudba. A snažím se taky věnovat rodině, i když to tak občas nevypadá…
A osobní otázka na závěr – jak jste se s Jitkou seznámili?
Poznali jsme se na vysoké škole, když nám chodila fandit (a zapisovat) na naše basketbalové zápasy. Na oslavách Silvestra 1990 na kolejích jsme se sblížili a od té doby už se mě nezbavila… 
Filip Prekop – Fífa
Student archeologie v Plzni. Další z řady oblíbených táborových vedoucích. I jeho herecké výkony při různých hrách zaslouží velkou poklonu. Nejlépe mu ovšem jdou aristokrati – král Eliáš nebo pán půlnočního království prostě neměli chybu!
Tomáš Opálka – Opi, Číža
Student stavební fakulty v Brně. Oblíbený táborový vedoucí. Prý je "strašně srandovní".
Záliby: výchova dětí v Anglii.
Katka Tomešová
Studentka pedagogické fakulty v Olomouci – obor matematika, tělesná výchova. Rovněž skvělá vedoucí, s nemizícím úsměvem na tváři. Lyžařská instruktorka.
Katčiny odpovědi na dotazník:
Ahoj Katko, můžeš nám úvodem prozradit něco o sobě? Věk, bydliště, vzdělání, zaměstnání, rodinný stav, míry a váhy atd.
Ahojky, jmenuji se Kačka Tomešová a narodila jsem se UŽ 
před dvaceti lety ve Vyškově. Ten je i nadále mým útočištěm a ráda se sem vracím, protože tu mám úžasnou rodinu a také toho nejmilejšího kluka na světě (Ondíí bude mít radost). Avšak v poslední době mě asi častěji potkáte v Olomouci, páč zde studuji Fakultu tělesné kultury na skvělé Univerzitě Palackého.
Míry: 90-60-90, výška 174cm, váha: 54kg no není to ideální
A pro ty co mi nevěří: měřím stejně jako ostatní Špuntice 164 cm… Dáša má na nás asi metr.
Jak dlouho už jezdíš s CK Špuntík? Jak ses ke spolupráci s CK Špuntík dostala?
Se Špunťou jedu 4.rok a vděčím za to mé dlouholeté kamarádce Ivance Malaníkové, že se nebála vzít mě s sebou na letní tábor.
Na jaké akce jezdíš? Které akce máš v oblibě a proč?
Jezdím myslím skoro na vše, kde se vyskytují děti, jen mi jaksi ještě nevyšel žádný velikonočák.
A nejraději mám?… samozřejmě Letňák, protože takovou spoustu skvělých lidí na jednom místě prostě jinde nenajdete, ale nepohrdnu také rodinkami… hlavně ty zimní jsou úplně super… je fantastické pozorovat, jak se z nemotorných dětí stávají velcí lyžaři.
Jaké jsou podle Tebe největší klady pobytů s CK Špuntík? Co se Ti na akcích nejvíce líbí? Na co se obzvlášť těšíš?
Nejúžasnější na špuntíkovských akcích je, že se jak malí, tak i velcí odprostí od všech starostí, ktere jim běžný život nabízí a prostě se baví, baví a baví, dělají při tom různé blbinky a fantasticky si to užívají.
A na co se nejvíc těším: na usměv na tváři, pohodu na duši a únavu na těle, kterou si vždycky z našich akcí odvážím domů.
Kteří ze spolupracovníků CK Špuntík jsou Ti nejbližší a proč?
No jak se můžeš na takovou věc ptát? Já mám ráda všechny, každý je něčím úžasný a jedinečný… kdyby to tak nebylo, tak přece nikam nejezdím.
Jaký je Tvůj vztah ke sportu? Věnuješ se nějakému sportu intenzivněji? A jsou sporty, které nemusíš?
Vzhledem k tomu, že studuji tělocvik, tak je tato otázka opravdu na místě. Sportuji strašně ráda, nejraději mám asi basketbal, squash, rikočet, aerobik atd. atd., ale můžu vám s jistotou říct, že jsou 2 sporty, které nemusím:
- NEMÁM RÁDA VOLEJBAL!!!!!!!
- NESNÁŠÍM HOD GRANÁTEM
Instruktoři CK Špuntík se často převlékají za zvířata, pohádkové bytosti a jiná zjevení. Který převlek (resp. kterou roli) máš nejraději? A je nějaká, kterou nesnášíš?
Zase taková otázka na tělo ale popravdě: nejraději mám role, při kterých se pořádně vyřádím a zaběhám si… pro znalé táborníky: CÍP LESA ŽIJE.
NE.
Zbývá Ti čas na zájmy, záliby, koníčky? Které?
Jasně, když právě netrávím čas někde na hřišti nebo na cestách, tak si ráda sednu ke klavíru, zajdu zablbnout s přáteli nebo přečtu nějakou tu knížku.
A osobní otázka na závěr – co jsi na sebe ještě nikdy nikomu neprozradila?
Já nevím… já toho hodně nakecám, takže myslím, že nic takového asi není… což je možná škoda.
Ivana Malaníková – Ivča
Studentka Mendlovy univerzity v Brně. Výborná a velmi oblíbená táborová vedoucí.
Ani Ivča neodmítla odpovědět na malý dotazník. Tady jsou její odpovědi:
Ahoj Ivčo, můžeš nám úvodem prozradit něco o sobě? Věk, bydliště, vzdělání, zaměstnání, rodinný stav, míry a váhy atd.
Jmenuji se Ivanka Malaníková, narodila jsem se před 20 lety 14.11.1984 ve Vyškově, kterému jsem zůstala věrná dodnes. Momentálně studuji Provozně ekonomickou fakultu na Mendlově univerzitě a mám za sebou úspěšný první rok. Jinak jsem malinký stvoření, jelikož měřím pouze 164 cm a má váha by mohla řadu lidí vylekat, tak ji raději neuvedu:) A rodinný stav? Jsem mladá momentálně zadaná a zamilovaná slečna.
Jak dlouho už jezdíš s CK Špuntík? Jak ses ke spolupráci s CK Špuntík dostala?
Letos to bude 5 let, co jsem se přidala do party CK. Dostala jsem se k ní díky mému strýčkovi a jsem mu za to velmi vděčná!
Na jaké akce jezdíš? Které akce máš v oblibě a proč?
Jezdím téměř na všechny akce kromě zimních rodinek. Miluji dětské tábory a letos jsem se nadchla pro letní rodinky.
Jaké jsou podle Tebe největší klady pobytů s CK Špuntík? Co se Ti na akcích nejvíce líbí? Na co se obzvlášť těšíš?
Na rodinkách se mi líbí myšlenka upevnění vztahu mezi rodiči a děti. Děti poznají své rodiče z jiného pohledu, než jak je vidí doma. Na tábory se vždy těším díky skvělé partě dětí, mezi nimiž existují nádherné vztahy, ale také na výborný kolektiv dospěláků, kteří patří mezi mé nej přátele.
Kteří ze spolupracovníků CK Špuntík jsou Ti nejbližší a proč?
Nejspíše ti, s kterými trávím nejvíce času a ti, na které se mohu vždy spolehnout, tedy téměř všichni!
Na pobytech s CK Špuntík funguješ nejen jako oblíbená instruktorka, ale taky jako kytaristka a zpěvačka. Jak dlouho už na kytaru hraješ? A jak ses vůbec ke kytaře dostala?
Na kytaru hraji asi 7 let, ale jsem samouk. To, co umím, jsem se naučila od zkušenějších kytaristů u táboráků. Ke kytaře jsem se dostala zcela nečekaně. Jedny Vánoce mi ji donesl Ježíšek, aniž bych si ji přála, a bylo to.
Instruktoři CK Špuntík se často převlékají za zvířata, pohádkové bytosti a jiná zjevení. Který převlek (resp. kterou roli) máš nejraději? A je nějaká role, kterou nesnášíš?
Asi nemám žádnou vyhraněnou, jelikož jsem jich prozatím moc nezažila, ale velice se mi líbila Pyšná Beruška a miluji šašky, které si vždy skvěle užiji:) A zápornou asi nemám žádnou, zatím.
Zbývá Ti čas na zájmy, záliby, koníčky? Které?
Rozhodně to není Špuntík, který by mi v mých koníčcích bránil. Já jich totiž ani moc nemám. Mým koníčkem je můj přítel a na toho si čas vždy udělám:) Jinak také ráda soutěžím (někdy vysvětlím) a sportuji.
A osobní otázka na závěr – co jsi na sebe ještě nikdy nikomu neprozradila?
Mám výborný orientační smysl!
Jana Niederlová – Janča
Paní učitelka na základní škole, obor angličtina, občanská nauka. Další dobrá duše našeho týmu, která neváhá část školních prázdnin, kdy by měla nárok si od dětí spíše odpočinout, věnovat opět dětem. Je oblíbenou lyžařskou instruktorkou i táborovou vedoucí, vede zimní tábory.
Záliby: angličtina, lyžování, kolo.
Ivan Chudoba
Mistr houslař. Díky své hře na kytaru, profesionálnímu zpěvu (hraje v rockové kapele) a celkově sklonu k show je nepostradatelným členem, který dokáže rozezpívat děti i dospěláky, zrežírovat zábavné večery a když na to přijde, dokáže i zaskočit za Lenku a slušně vypucovat táborové latríny. V Národním ještě nehraje jen kvůli ŠPUNTÍKU!
Záliby: jednoznačně hudba.
Lenka Chudobová
Zdravotní sestřička, která s námi už dlouhá léta jezdí jako naše "zdravuška" a je nám nejen léčitelkou ran a bolístek na těle, ale i na duši. Jen co její malý poklad Marek povyroste do táborového věku, stejně by se nejraději vrátila k dětem. Jako zdravotnice se prý děsně nudí.
Záliby: asi má, ale nezbývá jí na ně čas.
Táňa Kadlecová
Další stavební inženýrka v našem týmu, která toho zatím moc nepostavila, za to vychovává své tři děti a ostatním dětem se věnuje nejen ve ŠPUNTÍKU, ale spoustu dětí učí také angličtině. Pomáhá s tvorbou a realizací celotáborových her, vede zimní tábory.
Aleš Kadlec
Učitel na základní škole – obor čeština, dějepis. Působí tiše až nenápadně, ovšem jeho celotáborové hry jsou unikátní a Aleš v rolích čarodějů, mudrců, věštců a jiných průvodců hrou je zkrátka nenahraditelný. Kromě toho je nazýván "zuřivým reportérem", protože jeho kameře nic neunikne a jím zpracované záznamy z táborů se stávají oblíbenými celovečerními filmy v mnoha rodinách.
Záliby: foto, kamera, sportovní a společenské dění vůbec.
Lucka Buršová
Po několika neúspěšných pokusech o přijetí na pedagogickou fakultu zakotvila na Mendlově universitě v Brně, leč víc než k ekonomii, počítačům a němčině ji to stejně táhne k dětem. Je ji sice méně slyšet než Petra, ale je 100% spolehlivá a připravená vždy podat pomocnou ruku, zvláště pak v těch méně vděčných fázích přípravy programu. Převzala na sebe také starost o rukodělnou část programů.
Taky Lucka nám odpověděla na malý dotazník:
Ahoj Lucko, můžeš nám úvodem prozradit něco o sobě? Věk, bydliště, vzdělání, zaměstnání, rodinný stav, míry a váhy atd.
Je mně 23 let a tři měsíce, bydlím zatím ještě v Brně, Klobouček 13. Vzdělání mám zatím ještě středoškolské, ale doufám, že příští rok se stanu bakalářkou a taky dokončím studium grafologie, takže pak vám všem udělám rozbor písma. Zaměstnání zatím nemám, ale začala jsem spolupracovat s jednou kosmetickou firmou, tak kdo bude mít zájem o kosmetické poradenství, ať se přihlásí. Rodinný stav je zatím svobodná. Míry a váhy neuvádím, aby se někdo nezděsil. Jedině co prozradím je výška 164 cm, obvod kotníků je 28 cm. Jinak zuby mám zatím ještě svoje.
Jak dlouho už jezdíš s CK Špuntík? Jak ses ke spolupráci s CK Špuntík dostala?
Se Špuntíkem už letos jedu sedmý rok, už jsem jako inventář. Ke Špuníku jsem se dostala díky bývalé taťkové manželce.
Na jaké akce jezdíš? Které akce máš v oblibě a proč?
Jezdím téměř na všechny akce, kromě sklípku a vody. A nejraději jezdím na letní tábory a to hlavně protože je tam super parta lidí a vždycky se tam pořádně vyblbneme.
Jaké jsou podle Tebe největší klady pobytů s CK Špuntík? Co se Ti na akcích nejvíce líbí? Na co se obzvlášť těšíš?
Klady jsou – nové zkušenosti, noví lidé, spousta kamarádů…. Na akcích se mě líbí téměř všechno, akorát ty Aktivity mě nepřirostly k srdci.
Nejvíc se těším na super partu lidí.
Kteří ze spolupracovníků CK Špuntík jsou Ti nejbližší a proč?
Nejbližší je mi v první řadě Peťa (to by bylo řečí, kdy bych na něho zapomněla). Ale pak jsou to všichni ostatní (doufám, že na někoho nezapomenu) – Ivča, Opi, Fífa, Ivan, Kačka, Janča, Pája, Lenča, Míša, pak taky hlavní vedení Dáša a Jirka, všichni instruktoři a i ti, na které jsem si zrovna teď nevzpomněla.
Ví se o Tobě, že jsi nenápadná, ale o to více odvedeš "černé" práce, která není ve výsledku příliš vidět, ale bez níž by to nefungovalo – příprava diplomů, výtvarných pomůcek, cen, různých předmětů na program atd. Je taková příprava náročná?
Někdy mně to dá zabrat docela dost a hodně lidí si myslí, že je to docela snadné. Vždycky když už si myslím, že to vzdám, tak si vzpomenu, pro koho to dělám a jakou budou mít radost, když si například vyrobí tričko nebo dostanou diplom.
Instruktoři CK Špuntík se často převlékají za zvířata, pohádkové bytosti a jiná zjevení. Který převlek (resp. kterou roli) máš nejraději? A je nějaká role, kterou nesnášíš?
Moje nejoblíbenější postava je Kašpárek a taky princezna v růžových šatech.
Není žádná maska, kterou bych nesnášela.
Zbývá Ti čas na zájmy, záliby, koníčky? Které?
Čas na koníčky si vždycky najdu – čtení, ráda plavu, chodím na aerobik a taky ráda něco vyrábím (výtvarka).
A osobní otázka na závěr – kdy bude svatba?
Kdy bude svatba nevím, protože mě zatím nikdo o ruku nepožádal. Ale až se to stane, tak dám vědět a všichny vás pozveme.
Petr Coufal – Peťan
Student informatiky na strojírenské fakultě v Brně, který vyrůstaje odmalička na táborech a tvarován svými rodiči – táborovými vedoucími, nemohl zůstat tímto nepoznamenán. Patří mezi dětmi k nejoblíbenějším vedoucím a je rovněž nepostradatelným a nadšeným lyžařským instruktorem v naší školičce.
Záliby: soudcování hokeje, v čemž se jal budovat si závratnou kariéru.
Peťan nám odpověděl na malý dotazník:
Ahoj Peťane, můžeš nám úvodem prozradit něco o sobě? Věk, bydliště, vzdělání, zaměstnání, rodinný stav, míry a váhy atd.
Záleží taky na tom, co kdo chce vědět!!! Co se věku týká, tak zanedlouho mně bude 24, bydliště mám pořád ještě v Ostopovicích, se vzděláním to mám složitější, ale pracuju na tom (i když to tak někdy vůbec nevypadá), zaměstnání mám jako obchodní zástupce mezinárodní internetové společnosti, stav svobodný a zadaný a co se týká rozměrů, tak to bude výška 175 cm a váha 68 kg i s postelí!
Jak dlouho už jezdíš s CK Špuntík? Jak ses ke spolupráci s CK Špuntík dostal?
Se Špuntíkem už jezdím sedm let (je to vůbec možný!!!) a dostal jsem se k tomu přes rodiče.
Na jaké akce jezdíš? Které akce máš v oblibě a proč?
Jezdím asi vlastně na všechno kromě sklípku (nepiju víno) a ňák se mě nedaří stihnout vodu, ale zapracuju na tom. V oblibě mám vše, protože každá akce má něco do sebe!
Jaké jsou podle Tebe největší klady pobytů s CK Špuntík? Co se Ti na akcích nejvíce líbí? Na co se obzvlášť těšíš?
Rodinky – klienti si odpočinou a užijí svých dětí, protože nemusí pro ně pořád vymýšlet program (od toho jsme tam přece MY); taky poznáme spoustu nových lidí, profesí a zkušeností.
Tábory – myslím si, že mám dnešní mládeži co říct a něco je naučit a proto to dělám.
Kteří ze spolupracovníků CK Špuntík jsou Ti nejbližší a proč?
To se nedá přesně říct. Mám je rád všechny, každý je jiný a s každým se rád potkám. Jinak semozřejmně Lucka (to bych jí neudělal, že bych ji nezmínil!!!) a hodně Opi (už aby se vrátil!!!) a Fífa. Samozřejmě vedení naší skvělé CK a všichni, se kterýma pracuji!!!
Jsi oblíbený lyžařský instruktor. Jak ses dostal k výuce lyžování? Kolik dětí prošlo odhadem Tvýma rukama? Má výuka malých dětí nějaké zvláštnosti?
O oblíbenosti toho moc nevím, ale když jinak nedáš…
Už od mala jsem hodně lyžoval a jak jsem se dostal na vysokou, tak jsem si udělal kurz cvičitele lyžování a od té doby pořád učím a učím. Prošel jsem několik lyžařských škol, v jedné jsem se hodně naučil a v druhé jsem dokonce učil instruktory, jak mají učit.
Za těch šest let, co učím, se to už nedá spočítat, ale kromě dětí mně prošlo rukama taky spousta rodičů a snowboarďáků!
Je jedno koho učíte a co, ale důležitá je jedna skutečnost: "Není důležité, co umíte, ale je důležité, jestli to umíte naučit!"
Jinak zvláštnost učení dětí je asi jediná: TRPĚLIVOST.
Instruktoři CK Špuntík se často převlékají za zvířata, pohádkové bytosti a jiná zjevení. Který převlek (resp. kterou roli) máš nejraději? A je nějaká, kterou nesnášíš?
Nedá se říct, že bych nějakou neměl rád. Všecky jsou super! Ovšem nejraději mám asi Ferdu mravence a Dlouhýho.
Zbývá Ti čas na zájmy, záliby, koníčky? Které?
To, co dělám, je můj zájem, záliba a koníček!!! Jinak je to jen o tom, jak si člověk naplánuje čas. Takže i na pískání hokeje se čas vždycky najde.
A osobní otázka na závěr – kdy bude svatba?
Samozřejmě v plánu to mám, ale zatím není příznivá hospodářská situace, takže se do toho neženu. Ale vy chcete asi nějaký datum, co? Do konce roku 2006 to určitě stihneme, slibuju!!!
Jirka Žďárek – Žďára
Všeuměl a velký sportovní nadšenec. Nezkazí žádnou legraci a je to právě on, kdo se stará o dobrou náladu a pohodu na všech akcích. Kromě toho je nenahraditelným zásobovačem a často také kuchařem na táborech, instruktorem na vodě i na kole. Instruktor spinningu.
Záliby: vedle spinningu snad každý sport, pyrotechnické a jiné efekty a rekvizity pro programy na akcích.
Dáša Žďárková
Majitelka cestovní kanceláře, stavební inženýrka, která v oboru nikdy nepracovala a raději se věnovala dětem – nejdříve těm svým a postupem času těch dětí pořád nějak přibývá. Organizačně zajišťuje chod celé CK a všech akcí. Vymýšlí hry a programy a ve snaze, aby všechno dobře šlapalo, tváří se často přísně (ale nekouše).
Záliby: CK ŠPUNTÍK, kytara, zpěv, dobré knížky a kultura vůbec.
Připravili jsme pro Dášu malý dotazník. Zde jsou její odpovědi:
Ahoj Dášo, můžeš nám úvodem prozradit něco o sobě? Věk, bydliště, vzdělání, zaměstnání, rodinný stav, míry a váhy atd.
Věk: Stále se mění. Ale díky ŠPUNTÍKU se pořád cítím mladě a svěže
Vzděláni: Původně jsem měla budovat mosty, silnice a křižovatky. Srdcem mě to ale od mládí táhlo k dětěm. Takže místo mostů buduju ŠPUNTÍKA.
Rodinný stav: Již dlouho provdána za Žďáru, což znamená, že ani doma se nenudím.
Míry a váhy: ??? Ustálené.
Jak dlouho už funguje CK Špuntík? Jak jsi vůbec dostala nápad provozovat cestovku?
Cestovka funguje od roku 1997. Za tu dobu ale několikrát změnila své jméno a jako CK ŠPUNTÍK vystupujeme tuším od podzimu 2002. A jak k tomu všemu došlo? To je na dlouhé vyprávění. Snad jen že počátek všeho je už někde v roce 1992, kdy naše Monča ještě nebyla na světě a Verča se teprve batolila z plínek. Tehdy jsme začali jezdit s bezva partou kamarádů na stanovou základnu Kratizna (kam se teď vracíme s Instruktorákem), tam vznikl první program pro rodiče a děti "Mezi trpaslíky", tam jsme prožili spoustu krásných chvilek s našimi vlastními ratolestmi a ty se teď snažíme připravovat a předávat dál…
Jaké akce CK Špuntík pořádá? Které akce máš nejvíc v oblibě a proč?
Jaké akce ŠPUNTÍK pořádá, si můžete přečíst na našich stránkách, takže to je zbytečné opakovat. A jaké akce mám nejraději? Baví mě pracovat se všemi věkovými skupinami dětí, školičkami v přírodě počínaje, kde děti tak nádherně "baští" úplně všechno, a Instruktorákem pro "náctileté" konče, protože tam už se zase pracuje s úplně jiným "materiálem". Pokud bych si měla vybrat , tak jsou to jednoznačně tábory včetně vymýšlení a přípravy celotáborových her. Bohužel celotáborovky do Žirky už tak úplně nestíhám, ale na těch 8, pod které jsem se podepsala, jsem docela pyšná. Teď už na to máme celý tým a jde to opět skvěle. Co si v posledních letech mimořádně užívám, je Instruktorák, kde si přípravu hry zatím nenechám ujít, hrozně mě to baví a nikdy mě nepřestanou znovu a znovu udivovat ti šestnácti, sedmnáctiletí, kteří s plným nasazením, nadšením a chutí jdou do každé hry. Mám z nich radost, snad jsme se na nich za ty roky taky trochu podepsali.
Jaké jsou podle Tebe největší klady pobytů s CK Špuntík? Co se Ti na akcích nejvíce líbí? Na co se obzvlášť těšíš?
Klady by měli asi spíš okomentovat naši klienti. Z pohledu klientů dospěláků si myslím, že si na našich pobytech psychicky (nikoliv fyzicky) odpočinou a pokud chtějí, zadovádí si s dětmi tak, jak by je to možná samotné ani nenapadlo. Poznají své potomky v situacích, ve kterých by je na pláži u moře jen těžko uviděli… A protože se lidičky vrací, vzniká i mezi dospěláky dobrá banda kamarádů a přátel, která by prostě bez ŠPUNTÍKA nevznikla. Ta se potom tvrdí na akcích na vodě, ve sklípku u vínečka… A z pohledu klientů dětí? Spousta zážitků, které se nedají prožít ani u televize ani u počítače. Děcka se dostanou do pohádek, cestují časem nebo kolem světa, stanou se přímými účastníky fantazy příběhů… No a důsledek toho všeho? Děti mají bandu bezva kamarádů, naučí se splynout s kolektivem, brát ohled jeden na druhého, vzájemně si pomáhat, zorganizovat si sami hry, uvařit si na kotlíků guláš, naštípat dříví…. Toho je hrozně moc a já jen můžu zopakovat, že děti, které osm let jezdí se ŠPUNTÍKEM, ti už to mají většinou vyryté když ne přímo na čele, tak někde blízko u srdíčka. O většinu z nich se nebojím. A to je krásný smysl naší práce.
Kteří ze spolupracovníků CK Špuntík jsou Ti nejbližší a proč?
Jsem ráda, že jsou – všichni.
Leží na Tobě břemeno organizační práce, vedení účetnictví, shánění klientů, domlouvání termínů, vybírání nových míst pro pobyty atd. Kromě toho připravuješ program a ještě v něm účinkuješ, hraješ na kytaru atd. Nezdá se Ti někdy, že toho máš moc?
A do toho ještě několik hodin týdně angličtiny s malými prcky. Někdy je toho trošku víc než dost. Ale znáte ten pocit, když je vaše práce zároveň i hobby?
Instruktoři CK Špuntík se často převlékají za zvířata, pohádkové bytosti a jiná zjevení. Který převlek (resp. kterou roli) máš nejraději? A je nějaká, kterou nesnášíš?
No tak, co mě jaksi minulo, to jsou princezny, Karkulky, víly a podobně kladně laděné role. Co si naopak nejvíc a s gustem užívám – jednoznačně ježibaby, čarodějnice, vědmy… prostě pěkně nosaté, ošklivé a protivné báby. Ty mi jdou docela dobře. A pokud jsem se s nějakou postavou nesžila, tak to je klaun na karnevalech, ten mi nějak nepřirostl k srdci. To je asi pokaždé největší herecký výkon, protože nějak nejde ze mně.
Zbývá Ti čas na zájmy, záliby, koníčky? Které?
Tak to moc nezbývá a docela mi to občas chybí. Třeba si jen tak sednout nebo lehnout a pořádně se začíst do nějaké knížky. Nebo bych měla a taky bych i chtěla častěji hrát na kytaru. Docela ráda jsem i kdysi vyšívala, ale to už je teda opravdu hodně dávno…
A osobní otázka na závěr – jak ses seznámila s Jirkou?
Zeptejte se dětí ze Žirky, těm jsme o tom hráli celé divadlo.
Špuntík Team
Špuntík Team tvoří kromě majitelů Dáši a Jirky Žďárkových řada dobrých a oddaných duší. Někteří z nich pomáhají jen příležitostně na některých akcích (i za to jim ale patří velký dík), jiní naopak nechybí téměř nikde a tak vlastně tvoří základní kameny celého Špuntík Teamu.
Jednotlivé spolupracovníky si postupně představíme v krátkém seriálu.