Martin Blatný

Vystudovaný šílenec přes počítače. Nejen, že se vzorně stará o internetové stránky, ale pomáhá bezvadně a neúnavně i při programech na rodinných pobytech a na starost má také dny deskových her, protože jakožto člen herního klubu je z nás tím nejpovolanějším.

Záliby: samozřejmě počítače a deskové hry, ale také volejbal.

Martinovy odpovědi na dotazník:

Ahoj Martine, můžeš nám úvodem prozradit něco o sobě? Věk, bydliště, vzdělání, zaměstnání, rodinný stav, míry a váhy atd.

S Luckou slavíme v dubnu narozeniny, ale jsem o malinko starší (o 14 let). Bydlím v Brně se svou hodnou manželkou Jitkou a dvěma (občas ne až tak hodnými) kluky. Vystudoval jsem matematiku v Praze, ale živí mne počítače a programování. Měřím o 1 cm více než Jitka (i když ta to nechce přiznat) a vážím pořád ještě méně než zbytek rodiny dohromady (a těší mě, že tomu tak bude i nadále, protože kluci stále rostou…)

Jak dlouho už jezdíš s CK Špuntík? Jak ses ke spolupráci s CK Špuntík dostal?

Na Špuntíka jsme narazili čistě náhodou. V roce 2002 jsme sháněli nějaké lyžování v Orlických horách – nedaleko odtud bydlí Jitčini rodiče a plánovali jsme, že tam budeme přes jarní prázdniny každý den jezdit lyžovat. A protože jsme chtěli, aby se Tom naučil lyžovat, hledali jsme i lyžařskou školičku. A při hledání na Internetu jsme našli odkaz na stránky CK Špuntík.

Pobyt v Šerlišském mlýně se nám opravdu líbil (můžete si to přečíst zde) a od té doby jezdíme se Špuntíkem prakticky pravidelně.

Jako instruktor jsem poprvé fungoval loni na zimních rodinkách.

Na jaké akce jezdíš? Které akce máš v oblibě a proč?

Kromě zimních a letních rodinek jezdím ještě na Víkendy bez bab, jako klient pak do sklípku, na kola atd. Zatím nám nějak nevychází voda, ale snad to někdy vyjde… A samozřejmě se účastním Dnů deskových her.

Jaké jsou podle Tebe největší klady pobytů s CK Špuntík? Co se Ti na akcích nejvíce líbí? Na co se obzvlášť těšíš?

Jako klient musím ocenit perfektně připravený program, takže děti i dospělí se ani chvilku nenudí. Zároveň vím, že se na akcích CK Špuntík vždy sejde výborná parta lidí, takže se každý rok těším na setkání se známými a kamarády.

Nejvíc se těším na večerní program pro dospělé – nějací spoluhráči na Bang se vždycky najdou…

Kteří ze spolupracovníků CK Špuntík jsou Ti nejbližší a proč?

Pokud pominu Jitku (která se pomalu taky mezi instruktory zapojuje), tak především Dáša s Jirkou. Ani nevím proč, možná kvůli tomu, že je s nima stále legrace. Jsem hrozně rád, že můžu Dášu a Jirku počítat mezi své kamarády. Jinak se ale těším na setkání se všemi, které jsem na pobytech s CK Špuntík poznal.

Jak ses dostal k deskovým hrám? Kolik jich máš doma? Co je vůbec na deskových hrách tak zajímavého?

Protože jsem člověk od přírody hravý a soutěživý, odjakživa jsem měl rád všechny možné hry. Když se k nám před pár lety začaly dovážet moderní deskové hry (Osadníci z Katanu, Carcassonne atd.), vyzkoušeli jsme v rodinném kruhu Osadníky. Hra nás tak chytla, že jsme rozšířili záběr i na Carcassonne a později další hry.

Kromě toho jsem začal chodit do herního klubu, kde se vždy najde dostatek spoluháčů, je zde možnost hry si vyzkoušet a dokonce i půjčit domů. Díky tomu jsem poznal spoustu dalších výborných her a některé jsem si pak i pořídil. V současné době mám asi 20 her, každý rok přibývá jedna nebo dvě další.

Velké kouzlo deskových her spočívá v tom, že se lidi baví společně. Důležitý je taky přiměřený prvek náhody – nejsou to ani šachy, kde vyhrává ten lepší, ani Člověče nezlob se, případně Dostihy a sázky, kde zase rozhoduje pouze kostka. V moderních deskových hrách sice většinou vyhrává ten lepší, občas však může vyhrát i někdo jiný, takže se tyto hry mohou hrát i s dětmi nebo s našimi něžnějšími polovičkami…

Pěkně zpracované povídání o deskových hrách najdete třeba tady.

Instruktoři CK Špuntík se často převlékají za zvířata, pohádkové bytosti a jiná zjevení. Který převlek (resp. kterou roli) máš nejraději? A je nějaká, kterou nesnášíš?

Já jsem zatím moc převleků neabsolvoval, takže si myslím, že je předčasné hodnotit. Moc se mi líbil král na dětském karnevalu, protože jsem jen seděl a nemusel jsem skoro nic říkat. Pěkně jsem si odpočinul a dokonce se i trošku prospal…

Zbývá Ti čas na zájmy, záliby, koníčky? Které?

Snažím se, abych si na ně našel čas. Kromě počítačů a deskových her je to sport (především míčové hry), sci-fi literatura a dobrá hudba. A snažím se taky věnovat rodině, i když to tak občas nevypadá…

A osobní otázka na závěr – jak jste se s Jitkou seznámili?

Poznali jsme se na vysoké škole, když nám chodila fandit (a zapisovat) na naše basketbalové zápasy. Na oslavách Silvestra 1990 na kolejích jsme se sblížili a od té doby už se mě nezbavila…